Vy se smějete,protože jsem jiná.Já se vám směju,protože jste všichni stejní...

3.Kap.-Poselství

20. listopadu 2006 v 20:48 | Marill |  Harry Potter a Vyvolenný dědic Gryffindoru
A je tady kapitola o kterou jste tak pěkně prosili...Ale né že když budete prosit tak bude kapitolka.To by bylo moc jednoduchý.Ale prostě byla nálada.
Kapitola je věnovaná všem, který napsali komentář k týhle povídce.

Z dálky slyšel hlasy.Nejdříve nahlas a potom se ztišovali.Za chvíli byl slyšet jenom nezřetelný šum.Pak se ztratil i šum a bylo ticho.Opravdové ticho který tlačí na uši, až se zdá že kdyby to ticho bylo hlubší,praskly by vám uši.Harry si za chvíli na ticho zvykl.Potom v dálce uviděl malou zlatou jiskru.Jak byla jiskra blíž, byla větší a větší a stávalo se z ní světlo.
Zastavila se 3metry od něho,a on uviděl ve středu toho světla oko.Oko bylo modré a až neuvěřitelně hluboké.Nedalo se to ani popsat, ale vyzařovalo z něj vědění a obrovská moc.
Nebylo to jako u Brumbála, proti tomuhle měl Brumbál moc tak nicotnou že by jste si jí nevšimli.Harry na ní zíral jako u vytržení.Úplně se v tom oku topil.
Vtom promluvil hlas.Ozýval se jakoby zevnitř toho oka, a byl neuvěřitelně vševědoucí.
Byl jemný i drsný.Harry se ani neopovážil ho přerušit.
"Vítej dědici.
Jmenuji se Ambar a jsem strážkyně světů a zavolala jsem tě,
abych ti něco předala. Ty jsi vyvolený jak víš,ale nevíš že jsi také
dědicem Griffindoru.Asi se divíš že ti to nikdo neřekl ale nikdo to nevěděl.
Griffindor udělal potřebná opatření, aby nikdo nikdy nezjistil kdo je jeho
dědicem. Já jsem ti měla předat poselství aby jsi mohl získat moc,
kterou ti Griffindor přenechal.To poselství je vodítko abys mohl najít svou
moc.Takto zní poselství:
Tam kde Griffindorův domov je,
je něco hluboké jak oči mé.
Čtyři dary střeží to,
co je tvé,i není to.
Vzácnost musí v tobě být,
aby sis to mohl vzít.
Pečlivě se zamysli,
zlo nemá mé úmysly.
Vždy otázky dávej ty,
zlo klame,pravda je vynález dobroty.
Naděje umírá poslední,
Dobře připrav se na souboj, někdy následný.
Je lepší začít dříve, nežli později.
Možná se ti dostane odměny.
Je to začarované tak že to nikdy nezapomeneš, jak poselství znělo dědici.
Já vím že se ještě setkáme.Tak tedy, nashledanou dědici."
"Nashledanou," pípl Harry.
Ambar se na něj vlídně podívala, a začala se vzdalovat až byla zase vidět jenom jiskra.
Slyšel šum který se za chvíli proměnil v tiché hlasy, které se po tom zvláštním
tichu zdály hlasitější než obyčejně.
Cítil se strašně unavený že ani nedokázal otevřít oči.Chvíli takhle nabíral síly, aby mohl vůbec otevřít oči.A za chvíli se mu to podařilo.
Na ústředí řádu: Na ústředí řádu se s hlasitým PRÁSK přemístilo pár lidí,které už tam
všichni netrpělivě čekali.Byli docela překvapení, když jich bylo o dva míň,
než očekávali."Kde je Harry a Remus?" zeptal se jako první Ron.
"No víte… "začala Tonksová která natahovala."Když jsme se přemístili do domu Dursleyovích,
nikdo tam nebyl, až na takového tlusťocha který vyžíral ledničku.Když jsme přišli před dům, přijížděli zrovna Dursleyovi a ty řekly že…že je Harry v nemocnici!" Všichni dospělí a Hermiona vyděšeně zalapaly po dechu.Hermiona se následně rozbrečela a Paní Weasleyiová
se k ní připojila."Můžete mi říct co se stalo?"zeptal se naprosto zmatený Ron.
"No víš Rone.Mudlovská medicína působí na kouzelníky špatně.Hodně špatně," vysvětlil pan Weasley.
Teď zalapali po dechu všichni, co to nechápali napoprvé.Ginny se rozbrečela taky,takže
to vypadalo jako by už umřel.Ginny,Ron a Hermiona se jako na povel zvedli a nabrali si letax.
Když to udělali, začala paní Weasleyiová silně protestovat.Ale oni byli silnější takže za chvíli
už stáli v Bradavické ošetřovně.
Jakmile Harryho viděli, tak všichni jako na povel zbledli.Ginny s Hermiona se znovu rozbrečely.Toho si všiml Remus, který měl až doteď hlavu v dlaních.Vzhlédl ale nic neřekl.
Všichni tři si sedli k Harryho posteli.Holky tiše vzlykali,Ron koukal do dálky a Remus vypadal ještě nemocněji než normálně.
Vtom se z postele chraplavě ozvalo:"Neodepisujete mě nějak brzo?"
Všichni nastejno vykřikli:"Harry!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alaric Alaric | 20. listopadu 2006 v 21:00 | Reagovat

pěknýýýýýýýý... hodně pěkná povídka.... doufam, že další kapča bude brzo :P

2 Marill Marill | 20. listopadu 2006 v 21:06 | Reagovat

Člověk nějakou napíše a hned by chtěli další!

3 Marill Marill | 20. listopadu 2006 v 21:07 | Reagovat

A jinak díky.

4 Krtek Krtek | 20. listopadu 2006 v 21:10 | Reagovat

povedená povídka i kapitola, a jak už jsme zvyklí, prosím o další kapitolu :D :-)

5 Marill Marill | 20. listopadu 2006 v 21:20 | Reagovat

Kapitolka bude ale nevim kdy.

6 Vruon Vruon | 21. listopadu 2006 v 0:54 | Reagovat

Hele, to je holt těžký úděl autora psát kapitolky co nejrychleji, aby měli čtenáři co číst :) tak a to mi připomína, že by to chtělo další kapitolku :)

7 ledik ledik | 21. listopadu 2006 v 6:19 | Reagovat

vis co ti na tuhle kapitolu reknu??

??

??

??

??

??

??

??

??

DALSI PROSIIIM

8 Marill Marill | 21. listopadu 2006 v 7:10 | Reagovat

Jo máme to těžký.

9 Alaric Alaric | 21. listopadu 2006 v 15:13 | Reagovat

Marill: By tě spíš mělo potěšit, že po Tobě chceme další kapitolu... to je totiž důkaz toho, že se nám povídka líbí... a ne si stěžovat... (to nic... jenom si občas ráda rejpnu) Takže piš, piš, je jedno jak dlouho přidání kapitoly trvá, důležitý je, že vůbec nějaká přibyde... :D

10 Egwain Egwain | 21. listopadu 2006 v 18:38 | Reagovat

Vážně super!!! Nenacházím dostatek slov...

11 Terinka Terinka | 6. února 2007 v 14:26 | Reagovat

Dobra, ale zapominas na uvozovky

12 Dymer Dymer | 12. listopadu 2009 v 16:23 | Reagovat

Hmn skoda ze na osetrovne neni krb.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama